Diabetes

Renata Kobierska
Ředitel domova s pečovatelskou službou v Kaliszi

Typy diabetu

Diabetes je výsledkem nedostatku inzulinu (hormonu, který produkuje slinivka břišní) v těle. Roli inzulinu lze přirovnat k úloze klíče – díky němu se dostaneme do bytu a díky inzulinu se může cukr (glukóza) dostat do buněk těla, ve kterých je mimo jiného přeměněn na energii. Při nedostatku inzulinu v těle se cukr hromadí v krevním řečišti.

V současnosti existují dva rozšířené typy diabetu: typ 1 a typ 2. Příčiny tohoto stavu jsou různé v závislosti na typu onemocnění.

Diabetes typu 1, dříve diabetes závislý na inzulinu nebo juvenilní diabetes, je způsobován kompletním nedostatkem inzulinu v důsledku poškození příslušných buněk slinivky břišní. Vyskytuje se zejména u dětí a dospívajících, odtud jeho název. Původ onemocnění není zcela znám. Pouze víme, že je dán geneticky, vede ke zhoršenému imunitnímu mechanismu a dále k poškození beta buněk slinivky břišní.

Diabetes typu 2, dříve diabetes nezávislý na inzulinu, je nejčastější formou diabetu. Příčinou je obvykle zhoršená sekrece inzulinu beta buňkami slinivky břišní nebo využití inzulinu tkáněmi. Tento diabetes se objevuje nejčastěji u starších osob, u obézních nebo s metabolickými onemocněními. V rané fázi onemocnění je inzulin vylučován ve zvýšeném množství, ale současně není jeho množství dostatečné pro zvýšenou potřebu těla (inzulinová rezistence).

V literatuře existuje mnoho definic diabetu, a jedna z nich říká, že existuje skupina různě geneticky určených a získaných metabolických onemocnění, které jsou charakterizovány glukózovou intolerancí a hyperglykémií a během doby se nastalé změny v cévní soustavě, nervové soustavě a ostatních orgánech označují jako chronické komplikace diabetu. Příčinou zhoršené glukózové tolerance je nedostatek inzulinu nebo nepřiměřená reakce tkání. Název „diabetes“ podle nové klasifikace znamená onemocnění s kompletním klinickým obrazem, kdežto mírné poruchy metabolismu sacharidů se nazývají zhoršená glukózová tolerance. ¹

Avšak podle J. Tatońa je diabetes „velkou skupinou onemocnění a metabolických poruch s různou etiologií, charakterizovaná konstantní, patologicky zrychlenou hyperglykémií, mezi jídly a bezprostředně po jídle, což vede k selhání vylučování inzulinu beta buňkami slinivky břišní nebo zhoršené reakci buněk, tkání a periferních orgánů“. ²

V roce 1997 americké sdružení pro diabetes (American Diabetes Association) vytvořilo nové dělení diabetu a aktuálně vypadá následovně:

• diabetes typu 1 – zničení beta buněk vedoucí k naprostému nedostatku inzulinu
• diabetes typu 2 – progresivní onemocnění vylučování inzulinu a odolnosti vůči inzulinu
• další specifické typy diabetu – způsobené genetickými vadami funkce beta buněk a fungováním inzulinu, exokrinními pankreatickými onemocněními, určitými léčivy nebo chemickými látkami
• gestační diabetes – diagnostikován během těhotenství

Klasifikaci 2 typů diabetu podle Tatońa:

1. Podmíněná geneticky:

• výskyt v rodině
• s výskytem erytému po chlorpropamidu a alkoholu
• spojený se syndromy způsobenými genetickými onemocněními
• syndrom diabetu typu 2 u mladých osob

2. Podmíněná výživou:

• hyperplastická obezita
• hypertrofická obezita
• bez obezity

3. Stanovení reaktivity narušených buněk na inzulin:

• s nadbytečnými hormonálními „antiinzulinovými“ faktory
• se zhoršenou funkcí inzulinového receptoru

Každý z těchto dílčích typů lze rozdělit na diabetes typu 2 léčený pomocí:

• diety
• orálních hypoglykemických léků
• inzulinu ³

Symptomy

Diabetes typu 2 má často latentní bezpříznakový průběh, takže nemá charakteristické příznaky. Toto onemocnění je jako „maska“, a kvůli tomu je často diagnostikováno až při zhoršení příznaků nebo výskytu jiné nemoci. „Maskovací“ příznaky charakteristické pro diabetes typu 2 jsou:

• kožní příznaky – svědění, zejména v oblasti genitálií, vřídky, moučnivka, plísňové infekce nehtů, špatné hojení ran, xantomy, padání vlasů
• gynekologické příznaky – vaginální bakteriální infekce, vaginální moučnivka, menstruační poruchy, impotence
• příznaky nervového systému – zkřehlost, štípání, pálení, ztráta citu – zejména v prstech na rukou a nohou, noční křeče v nohou, oslabení jednoho z nervů
• únava, slabost
• rozmazané vidění
• potraty

K typickým příznakům diabetu typu 2 patří:

• celková slabost
• větší žízeň
• větší chuť k jídlu
• hubnutí
• polyurie
• infekce
• kožní záněty a svědění ⁴

Každá buňka v našem těle potřebuje glukózu, tj. cukr, který je zdrojem energie a ovlivňuje normální fungování mozku, svalů, jater, ledvin a srdce. Glukóza ke svému vstupu do buněk potřebuje inzulin. Pokud začnou být buňky rezistentní vůči hormonu, nemůže se do nich dostat cukr, ale obíhá v krevním řečišti. To způsobí nadměrné množství glukózy v krvi (hyperglykémii) a takzvaný buněčný hlad. Tělo se brání proti nedostatku cukru spuštěním mechanismu zvýšené chuti k jídlu, ale kvůli nedostatku inzulinu se glukóza z jídla nemůže dostat do tkání – je vyloučena močí. Nediagnostikovaný diabetes typu 2 vede k vážným komplikacím. Může způsobit aterosklerózu, infarkt nebo mrtvici, tj. stavy spojené s poškozením velkých krevních cév. Druhý typ komplikací je výsledkem poškození malých krevních cév. Sem patří mimo jiné retinopatie (oční onemocnění), které může vést k oslepnutí. Pacienti mohou také trpět selháním ledvin a oběhovými poruchami a inervací dolních končetin. Vedou k rozvoji takzvaných vředů diabetické nohy – ranám a vředům, které se objevují na nohou. Pokud tento stav není léčen včas, může vést k amputaci.

Jak žít s diabetem

S diabetem je možné žít normální život za předpokladu, že bude dodrženo pár základních pravidel:

• vzdělání, tj. povědomí – u diabetu, stejně jako u dalších nemocí, jsou pacienti odpovědní za své vlastní zdraví
• výživa – léčba léky s vhodnou stravou se neliší od výživy doporučené u zdravých osob
• fyzické cvičení – chůze, sportování se musí stát návykem, protože zajistí dobrou fyzickou formu každé lidské bytosti
• léky – moderní léčbu tvoří terapie, která umožní obnovit podobné procesy, které probíhají v těle zdravého člověka

Literature:

1. A. Czyżyk, Encyklopedia chorego na cukrzycę, PWN, Warszawa 1992.

2. J. Tatoń, Poradnik dla osób z cukrzycą typu 2, PZWL, Warszawa 2002.

3. J. Tatoń, Diabetologia kliniczna, PZWL , Warszawa 1986.

4. P. Hien, Cukrzyca, krótki kurs diabetologii, Sprinter, PWN, Warszawa, 1997.