Klasifikace ran a fáze jejich hojení

Hanna Szymkiewicz

Evropské centrum dlouhodobé péče

Rána představuje porušení integrity kožního krytu, které může zahrnovat také hlubší tkáně a orgány. Vzniku rány může být zapříčiněn jak vnějšími faktory, tak faktory vnitřními, které souvisejí s fyziologickými poruchami. Velikost a hloubka rány závisí na faktoru, který ránu způsobil, intenzitě jeho působení, a místě, které mu bylo vystaveno.

729161_ouch

Rozdělení ran z hlediska faktoru, který je příčinou jejich vzniku:

>> exogenní příčiny:

  • mechanické (rány řezné, bodné, zhmoždění, střelné)
  • termické (popáleniny, omrzliny)
  • chemické (poleptání)
  • elektrické (popáleniny)

>> endogenní příčiny

  • vředy (bércové vřed, proleženiny, diabetická noha) – například v důsledku poruch oběhové soustavy

Rozdělení ran z hlediska doby hojení:

  • akutní – hojení kratší než 8 týdnů
  • chronické – hojení trvá déle než 8 týdnů

Rozdělení ran z hlediska způsobu hojení:

  • akutní rány – řezné nebo chirurgické rány, které mají rovné okraje a u nichž nechybí velké části tkáně. Takovéto rány se uzavírají zašitím, pomocí svorek nebo obvazu, hojení probíhá nekomplikovaně a trvá 6-7 dnů. Jedná se o nejpříznivější vývoj hojení a bývá označován jako primární hojení (per primam intentionem).
  • chronické rány – rány, u nichž chybí významné části tkání nebo je přítomna infekce. V tomto případě není možné přitáhnout okraje rány k sobě. Rány tohoto typu se hojí granulací – po zánětlivé fázi následuje fáze proliferace, při níž je chybějící tkáň doplněna granulací. Tento proces se nazývá sekundární hojení.

Sekundární hojení ran

Sekundární hojení ran se týká chronických ran – mj. proleženin, vředů a komplikovaných ran způsobených exogenními faktory, např. chirurgických ran s komplikacemi. V procesu jejich hojení lze vyčlenit tři fáze:

  1. zánětlivá fáze (čistící)
  2. proliferace (granulace)
  3. zrání

Pro zánětlivou fázi je charakteristická zánětlivá reakce a bolest. Organismus se snaží zlikvidovat bakterie, které pronikly do rány po porušení integrity kožního krytu. Objevuje se sekrece. Odumřelá tkáň je vylučována nebo ji tělo vstřebá. Rána se pokryje krevní sraženinou, která ji chrání před mikroorganismy.

Ve fázi proliferace exsudát je redukován, cévy se zužují a poté následuje granulace – vyplnění úbytku tkáně a epitelizace – rána je pokryta novou epidermis.

Ve fázi zrání probíhá proces přestavby již zahojené rány, aby se pevnost jizvy co nejvíce přiblížila nepoškozené pokožce.

Průběh procesu hojení a doba jeho trvání závisí na mnoha různých faktorech: na celkovém stavu pacienta – jeho věku, výživě a jiných onemocněních; na druhu rány, jejím umístění, způsobu jejího uzavření, čistotě a době, která uplynula od vzniku zranění do ošetření.

Zeptejte se na řešení